Zlín

Sparta

1:2

Zlín

Karlovy Vary

3:9

Pardubice

Zlín

Zlín

Ostrava

6:5

Zlín

Havířov

1:4

Olomouc

Zlín

7:2

Zlín

Olomouc

0:5

Sparta

Zlín

6:1

Karlovy Vary

Zlín

6:1

Zlín

Pardubice

ne

5.1.

Ostrava

Zlín

so

18.1.

Havířov

Zlín

ne

19.1.

28.10.2022 Pavel Mandát

Brankář Molek o mši před nulou nebo nervozitě. A jakou kapelu má nejradši?

Bez přehánění lze říci, že brankář Stanislav Molek už dnes patří mezi hrající legendy SHK LAPP Zlín. Ostřílený sympaťák toho má za sebou hodně, navíc stále dokáže podávat kvalitní výkony. Tak jako naposledy v Havířově, kde to byl právě on, kdo měl lví podíl na těsném vítězství 1:0. V otevřeném rozhovoru vypráví „Molino" o letošní sezoně, svém brankářském vývoji i hudebním vkusu.

Máte za sebou další úspěšný víkend ozdobený plným bodovým ziskem. Hlavně zápas s Havířovem, který skončil 1:0 byl náročný, že?
Ze hry jsme podle mě měli víc my. Kluci se ale tentokrát nemohli prosadit, i když šance jsme si vypracovali. Soupeř hrozil především z protiútoků. Byly tam nějaké střely, ale nešlo toho na mě tolik. Jak už jsem řekl, ze hry jsme měli víc.

Jak náročné je pro brankáře soustředit se na zápas, když nemá tolik zákroků?
Těžké to je. Vždycky je lepší, když na vás jde víc střel a když jste v zápřahu, než když v bráně jen sedíte. Pak proti vám někdo ujede a vy jste ztuhlý, což je na nic. A nejhorší je, když z takové akce dostanete gól. To pak vaše sebedůvěra jde úplně někam jinam.

Každopádně jste už odchytal spoustu sezon. Nabízí se, že díky svým zkušenostem zvládáte práci s psychikou lépe, ne?
Jasně, posun za ty roky v tomhle vnímám. Když si v hlavě góly zpětně přebíráte a uvědomíte si, že útočník dobře vystřelil a vy jste s tím nemohl nic dělat, tak to prostě vezmete jako fakt. Horší ale je, když uděláte chybu. To je pak člověk nervózní.

Býval jste na začátku kariéry nervóznější než nyní?
Asi jo, dřív byly zápasy, kdy jsem přišel na šatnu a hned říkám trenérovi: Já tam nejdu, dej do brány radši Matesa (směje se). Dneska už nad tím člověk tolik nepřemýšlí. Je to přece jen jenom sport.

Dřív byly zápasy, kdy jsem přišel na šatnu a hned říkám trenérovi: Já tam nejdu.
Stanislav Molek, brankář SHK LAPP ZLÍN


Proti Havířovu jste vychytal nulu. Jste ten typ hráče, který si osobní statistiky a úspěchy zapisuje?
Každá nula brankáře samozřejmě potěší. Když skončí zápas, vždycky se ještě ptám, kolik na mě šlo střel, abych věděl, jestli je statistika dobrá, popřípadě špatná. Ale nejsem z těch, kteří by si vychytané nuly psali do deníčku.

Letos si na nedostatek odchytaných minut stěžovat nemůžete, co?
Je to tak. Tam šlo o to, že druhý gólman Honza Matoušek podstoupil operaci. Na začátku mi bylo sděleno, že budu chytat každý zápas, ale poté se nakonec sehnal Míra Pastucha. Ten měl chytat minulý víkend, ale nakonec byl nemocný, takže jsem do brány šel já. Letos jsem zatím s výjimkou jednoho zápasu odchytal všechny.

Jak náročné je to na fyzičku? Máte zápasy, kdy slezete z ledu a už nic dalšího nemůžete?
Záleží na jednotlivých zápasech. Když hrajeme vyrovnané zápasy s Karlovými Vary nebo třeba Pardubicemi, ve kterých na vás jde i 30 střel, tak je to náročné. Ale například v Ostravě jsem se za zápas dotknul puku asi čtyřikrát, což bylo opravdu o ničem. Ani po těžkých zápasech to ale není extrémní únava. Není to o tom, že bych slezl z ledu a ve zbytku dne už nic nedělal.

A co váš nejoblíbenější způsob regenerace?
Vyčistím si hlavu tím, že si zajdu na pivko. (směje se) Hodně záleží taky na výsledku zápasu. Když se vyhraje, je to ještě lepší.

Zkrátka platí, že díky výhrám tělo regeneruje samo, co?
Přesně! Když se prohraje, tak si v hlavě přebíráte, kde se stala chyba nebo to, co jste mohl udělat líp. Mně osobně prohrané zápasy hučí v hlavě třeba i tři dny. Když vyhrajete, tak vás pocit vítězství nakopne, což je super.

Mimochodem, k vychytané nule proti Havířovu vám prý pomohla mše… Respektive rockový koncert.
Po zápase v Ostravě jsme jeli zpátky do Zlína na rockový koncert. Byla to hodně tvrdá muzika. Docela dost jsem si během koncertu zatřepal hlavou, takže jsem byl rozcvičený. Kapitán se mě pak po zápase s Havířovem zeptal, jestli jsem byl na mši, když se mi povedlo vychytat nulu. Já mu na to odpověděl, že moje mše byla rockový koncert. (směje se)

2002
Od tohoto roku hájí Molek branku Zlína. Byl u všech zlatých večírků moravského klubu


Co posloucháte nejraději?
Jsem založený na tvrdší muziku, takže metal a rock.

Takhle jste se vyhranil odmalička?
Přesně tak, odmalička. Vzpomínám si, že Metallicu jsme poslouchali už jako děcka na škole. (usmívá se)

Byl jste na jejím koncertu?
Asi šestkrát. Ale byl jsem i na spoustě dalších koncertů. Každá kapela má něco do sebe. Nedávno jsem třeba navštívil koncert kapely Rammstein a úplně nádhera.

Prý jste zároveň DJ kabiny.
Je to tak, kdysi se zavedlo, že gólman, který chytá, tak pouští muziku. Když teď chytám pořád, tak se k repráku skoro nikdo další nedostane. (směje se)

Máte svůj oblíbený seznam skladeb?
Ani ne, hodně to mixuju. Většinou vytáhnu to, co mám zrovna na mobilu.

A liší se nějak skladby, které pouštíte po vyhraných zápasech, a naopak ty po prohraných?
Vůbec ne, někdy mám náladu na takovou muziku, jindy zase na jinou, ale není to řešeno tím, jestli se vyhraje, případně prohraje.

O Stanislavu Molkovi jsme psali rozsáhlý článek o jeho kariéře i životě v roce 2017. Přečíst si jej můžete ZDE.

Foto: petrkoval.com