Nejprve na trochu veselejší notu: v prvním kole na Spartě Zlín vybojoval bod. Vzhledem k průběhu duelu ale chtěli Moravané víc. Vedli 2:1, soupeře dvojnásobně přestříleli. Ale (téměř) nic z toho. "Prohráli jsme si to sami. Oba góly byly nešťastné, šly za námi obránci," štvalo zkušeného beka SHK LAPP ZLÍN Pavla Julinu. Oběma inkasovaným brankám předcházela ztráta puku na útočné modré.
I tak ale mohlo být veselo, dvě vteřiny před koncem základní hrací doby však kotouč po pokusu Zdeňka Hábla zůstal stát na brankové čáře. Pár centimetrů dělilo zlínské hráče od tří bodů... V rozstřelu pak uspěli z pěti pokusů jen jednou a prohráli. "Nájezdy už pak byly hop nebo trop," říkal Julina, který sám svůj pokus proměnit nedokázal. "Nezvládl jsem dotáhnout kličku, šlo to těsně kolem tyčky."
Oproti tomu nedělní repríza loňského finále na půdě šampiona z Varů měla dosti hbitý úvod. Bum, bum, bum, bum. A ještě jednou - bum. V 10. minutě vedli domácí 5:0. Toto nebyla žádná lázeňská pohoda, ale pořádná soda. "V ten moment jsem byl rád, že to ještě není deset. Masakr," hodnotil děsivou smršť Pavel Julina. Sázkové kanceláře věděly, proč na výhru domácích ani nevypisovaly kurz...
Zlínští k duelům do Čech vyrazili bez úderného ofenzivního dua Martin Joppa, Marian Ligda. Druhý jmenovaný, kapitán Zlína i slovenské repre, se zranil týden před startem ligy v reprezentačním přípravném utkání se Švédy. "Chyběli morově," podotkl Julina. Ani oni by ale asi ve Varech nebyli spásou. "Dalo se s tím asi trochu počítat. Když nastoupila jejich nejsilnější pětka, tak se asi i Zdenda divil," poukázal na svého parťáka z obrany Zdeňka Hábla, který má za sebou také několik světových šampionátů a paralympiád.
Po deseti minutách kdekoho napadla otázka, na kolika se skóre zastaví. Domácí nakonec soupeři darovali milost. "Byl to ťukes, na tři doteky byli u brány. Nasázeli si svých pět gólů a zpomalili, pak už si s námi hráli jako kočka s myší. Hodně polevili," věděl Pavel Julina, který nakonec ve 22. minutě i rozradostnil svůj tým gólem. Za minutu na něj navázal taky Hábl. Hned to byl veselejší pohled, na kostce svítilo skóre 5:2. Pak se ale ještě třikrát prosadily Vary.
Mimochodem, pro Zlín to byla nejvyšší porážka od 18. listopadu 2012. Tehdy doma prohrál se stejným soupeřem 3:9.
Pozitivum ze západočeské půdy si ale přeci jen svěřenci trenéra Sedláčka odvážejí. Jednak v morálu týmu: Ještě není konec ani první třetiny a už byste chtěli závěrečnou sirénu? Takový zápas si musí tým vyžrat až na kost, odbojovat fest, jinak i přes polevení soupeře dostane dardu, kterou by horko těžko rval do autobusu. Třeba Dávida Kormana byste si snadno zaměnili za motorovou myš. "Hrabal o dušu, celý zápas," chválil Julina.
A další plus, ten spočívá v premiérovém (celkem drsném) startu osmnáctiletého Matěje Máci. "Po zápase říkal, že ho skoro ani nic nebolí. Divné," smál se Pavel Julina, který letos kroutí již svou pětadvacátou sezonu. Nikdo jiný v Česku nehraje tak dlouho.
Sumasumárum, první víkend je pryč a i bod se počítá. Předposlední místo po dvou kolech není podstatné, zajíci se počítají až po honu. Loni z takového startu bylo stříbro. V půli října pokračují zlínští sledge hokejisté domácími zápasy. Ten s Českými Budějovicemi musí být formalitou, Motor v úvodních dvou duelech inkasoval celkem třicet branek! V neděli s Pardubicemi by to pak měla být řežba o každý centimetr ledu. S Mustangy to bývají ofenzivní zápasy, které nenudí.
Jen vedení moravského klubu musí ještě psychicky přetrpět první říjnové dny. Zdeněk Hábl se představí v českém národním dresu na IPH Cupu, odkud si loni přivezl zranění, které jej vyřadilo na měsíce. Slovenská šestičlenná kolonie zase bude na mistrovství světa skupiny B v Kazachstánu bojovat o návrat do elitní skupiny. Slovensko je favorit. Takže by ve Zlíně potřebovali následující kombinaci: postoupit, vrátit se všichni zdraví a vítěznou formu přenést i na led. Jednoduché, že?
