Trpěl bolestmi, chtěl skočit z okna. Téměř po roce je Šafránek zpět na ledě
Jeho příběh obletěl minimálně celou republiku. Kapitán české parahokejové reprezentace Zdeněk Šafránek prožil dlouhé měsíce, na který by dost možná nejraději zapomněl. Vážné zdravotní potíže doprovázené velkými bolestmi ale naštěstí i díky pomoci široké veřejnosti překonal a po roce hlásí návrat na led.
Zdeněk Šafránek, český reprezentant ve sledge hokeji. | Foto: archiv sportovce
„Kolikrát, když ležím nahoře v ložnici a vidím otevřené střešní okno,
mám sto chutí tam vylézt a skočit,“ popisoval své pocity loni na podzim
Zdeněk Šafránek. Není divu. Zdravotní potíže, s nimiž se v tu dobu
potýkal, byly skutečně vážného rázu. A navíc bolestivé.
Následkem pracovního úrazu skončil před lety na vozíku, se svým osudem
se však obdivuhodně vyrovnal. Zúčastnil se tří paralympiád a kromě para
hokeje, dříve známém spíše jako sledge hokej, se aktivně věnuje i horské
cyklistice handicapovaných a také paraboxu. Se svou partnerkou
vychovává tři děti. A právě rodina ho v těžkých chvílích držela nad
vodou.
Bohužel mu totiž sportovní i soukromý život zkomplikovaly další
zdravotní potíže. Trpěl dekubitem čtvrtého stupně, tedy komplikovanou
proleženinou, v jejímž důsledku se mu vytvořila otevřená rána na
hýždích. Aby vůbec vydržel silné bolesti a křeče, musel užívat opiáty.
Bylo nevyhnutelné podstoupit nákladnou léčbu a operaci. Díky jeho přátelům má však příběh dobrý konec. Zveřejnili výzvu, která se rychle šířila po sociálních sítích a zásluhou pomoci široké veřejnosti, kterou Šafránkův příběh zasáhl, se povedlo nastřádat potřebný finanční obnos.
Svaly drží
Nyní už je šestatřicetiletý paralympionik připraven objevit se znovu
na ledě. „Po zdravotní stránce jsem naprosto OK, mám za sebou mnoho
vyšetření a všechno je tak, jak má být. Rychle se to zahojilo, svaly
drží,“ řekl s velkou radostí pro webové stránky zlínského parahokejového
klubu.
Už má za sebou individuální tréninky a tento týden se poprvé hlásí i na
tréninku celého týmu. „Šíleně se těším! Na ledě s týmem je to úplně něco
jiného než být na ledě sám. To jsem defacto celý leden, ale jsou to
spíše jen takové projížďky. Ale hodně jsem musel zapracovat na fyzičce,
poslední měsíc jsem býval dvakrát denně v posilovně,“ popisoval
Šafránek, kterému tak nic nebrání vrátit se zpátky do zápasů.
I když přece jen ještě jeden problém musel řešit. „Musel jsem si vyměnit
sedák na sledgi, protože malinko jsem přibral a do toho starého, který
jsem měl napasovaný přímo na tělo, se už nevejdu," smál se zlínský
útočník.
