Sledge hokej umí být pořádně drsný. Hlavně s Rusy, říká Šafránek
Už jedenáct let bojují na scéně čeští sledge hokejisté. Patří jim místo v absolutní světové špičce. Potvrdili to pátým místem na paralympijském turnaji ve Vancouveru i čtvrtým pořadím na posledním světovém šampionátu. Toto sportovní odvětví má pochopitelně základy v klasickém ledním hokeji. Kvůli postižení hráčů má ovšem rozdílné vybavení.
„Mám poškozenou páteř, ale mám obě nohy, prakticky vypadám jako normální člověk, tak mám klasickou výstroj jako normální hokejista – kromě toho, že máme hokejové boty bez nožů, sedíme na sáňkách a odrážíme se dvěma hokejkami, na jejichž konci jsou ocelové bodce,“ vysvětluje reprezentační útočník a v ligové soutěži opora zlínských sledge hokejistů Zdeněk Šafránek.
„Jediné, co je jiné oproti normálnímu hokeji, je předepsaná mřížka kvůli tomu, že sedíme nízko na ledě, a když se zvedne puk, asi by to docela bolelo, kdybychom měli jen půlku helmy.“
Samotné zápasy v řadě případů nejsou rozhodně hrané v rukavičkách. Někdy se při nich pořádně jiskří.
S reprezentačním sledge hokejistou Zdeňkem Šafránekm natáčel reportér Pavel Petr
„Zápasy mezistátní třeba proti Rusům, Kanadě nebo Americe jsou hodně tvrdé. To jsou i jiné, ale třeba u nás v lize to takové není, protože reprezentace se rozmístí po celé republice, a když hrajeme proti sobě, narazíme tak na jednoho dva reprezentanty v klubu, takže to není až tak drsné.“
Jednotlivé zápasy se hrají třikrát 15 minut. Návrhy na prodloužení času se zatím neujaly.
„Byly tam návrhy na to, že by se na mezinárodních utkáních mohlo hrát na třikrát dvacet minut, jenomže spousta klubů s tím nesouhlasila, protože mají málo lidí, a ono na konci je těch pět minut v každé třetině opravdu znát. My jsme to tu jeden rok zkoušeli hrát takhle, mně osobně to třeba nevadí, ale byly kluby, které na to hodně nadávaly, že už je to pro ně hodně,“ pokrčil rameny Zdeněk Šafránek.
Pro něj i celou českou reprezentaci bude v nadcházející sezóně vrcholem paralympijský turnaj v Soči. Český tým na něm vykročí za obhajobou pátého místa z Vancouveru.
Se sledge hokejistou Zdeňkem Šafránkem si povídal Pavel Petr
Pro nejlepšího tuzemského sledge hokejistu uplynulé sezóny Zdeňka Šafránka je kromě účasti na paralympiádě motivací i vítězství ve Zlaté hokejce. „Každé takové ocenění mě ještě víc namotivuje. Samozřejmě si neříkám, že jsem nejlepší. Ba naopak si říkám, že když jsem něco takového dokázal, tak se můžu snažit být ještě lepší.“
Navíc taková akce, jakou Zlatá hokejka je, přináší setkání s řadou osobností. Pro sledge hokejisty obzvlášť příjemné. „I když je to trochu jiná sorta lidí, tak jsem si tam připadal normálně. Přišel za mnou pan Hadamczik, pak se tam stavovali i jiní hokejisté, Židlický, Eliáš, popovídali jsme si a bylo to v pohodě,“ dodává Zdeněk Šafránek.